.
Rady pro uskladnění hlíz:
Při dodržování uvedených doporučení by měly brambory vydržet v dobré kvalitě až do pozdního jara.
- Před uskladněním je nezbytné nechat brambory 2-3 týdny vydýchat a zacelit drobná sklizňová poranění a vytvoří se zesílené hojivé pletivo, jež bude hlízy lépe chránit. Ideální je vysypat je v malé vrstvě v dobře větratelném prostou.
- Obzvláště důležité je osušení bezprostředně po sklizni. Během prvních 24 hodin prostor intenzivně větrat. Zcela špatně je nechat brambory v neprodyšných pytlích do druhého dne - může dojít k namnožení původců různých chorob (brambory se zapaří).
- Po vydýchání je nutné brambory přebrat, vadné oddělit pro okamžitou spotřebu a uskladnit jen zdravé hlízy. Vadné hlízy by způsobovaly nakažení svého okolí.
- Prostor pro skladování je nuté vydezinfikovat.
- Hlízy je možné skladovat i volně, ve vrstvě vysoké maximálně 0,6 m.Lepší varianta je vrstvy bedniček nebo přepravek tak, aby spodní neležela přímo na zemi, ale na jedné prázdné bedně obrácené dnem vzhůru. Tím se zajistí spodní provětrávání.
- Skladované brambory si zachovají svou kvalitu, pokud budou neustále ve tmě.
- Při vlastním skladování je důležitou pomůckou teploměr. Optimální teplota pro skladování je 4 – 6 °C a vyšší vlhkost vzduchu ( 80 - 90% ). Při nižší teplotě hlízy zesládnou. Částečný návrat původní chuti lze dosáhnout přemístěním hlíz do místnosti s pokojovou teplotou ( 18 °C ) na cca na týden. Poté se musí ihned spotřebovat.
- Častější chybou je vyšší teplota, která podporuje růst klíčků a hnilobné procesy. Tím se zkracuje doba skladovatelnosti.
- Dalším dobrým způsobem uskladnění brambor je krechtování (jedná se způsob uskladnění, který byl často používán v minulosti). Výhodou krechtu je, že se v něm dá dosáhnout lepších skladovacích podmínek než v teplém a suchém sklepě. Nevýhodou je obtížnější dosah uvnitř uskladněných zemědělských produktů, prakticky je to až koncem zimy. U krechtování není jediný správný postup. V závislosti na místních podmínkách, může vést k dobrým výsledkům více způsobů ( obyčejná díra v zemi zakrytá slámou, nadzemní krecht, zděný krecht atd... ), a to za předpokladu že je dobře vyřešeno několik problémů:
- regulace teploty a ventilace - častěji problém bývá s přiliž vysokou teplotou. K promrzání při běžných zimních telotách nedochází. Při silnějších mrazech je relativně snadné přikrýt krecht další vrstvou izolačního materiálu ( polystyren, sláma, sníh, hrabanka z lesa...). Pro zamezení hnilobných procesů je žádoucí mírná výměna vzduchu. Při měření teploty je třeba vzít v úvahu, že v různých místech krechtu je různá teplota. Je snadné spustit teploměr do ventilačního otvoru, ale v opačném rohu může být teplota úplně jiná. Krecht se obtížně otevírá, proto je výhodné použít čidla teploty v kombinaci s mikropočítačem (arduino, respberry pi).
- spodní voda - je silně závislá na lokalitě. Máme li možnost je vhodné vybudovat krecht ve svahu. Případně udělat krecht v takových rozměrech, aby se dovnitř vešel IBC tank (od potravin) s uříznutým vrchem.
- hlodavci - Ideálním řešením je kočka. Lze použít i elektronické plašiče, jed na hlodavce, pasti na myši. Případně na dno i stěny krechtu připevnit husté pletivo.
Níže je příklad krechtu, který je úspešně používán od roku 2004. Rozměry krechtu jsou 1,5 x 1 m, hloubka 1 m. Podlaha je hlíněná. Obvodové stěny jsou vyzděné. Strop je z dřevěných desek. Z horní strany jsou chráněné pískovou lepenkou. Na spodní straně je 5 cm vrstva polystyrenu. Tento krecht je díky své velikosti využíván nejen pro uskladnění brambor, ale i veškeré kořenové zeleniny, zelí a řepy pro hospodářská zvířata.